Olga Lounová: "Někdy ty nápady visí ve vzduchu"
Není moc hudebnic, které by měly tolik vedlejších činností a zálib jako rodačka z Liberce Olga Lounová. Výrazná zpěvačka a skladatelka se uplatnila v několika muzikálech, filmových a televizních rolích, nazpívala hity Láska v housce s Xindlem X a Dál za obzor s Karlem Gottem a zkusila si pracovní pobyt ve Spojených státech.
Přestože v listopadu 2022 porodila holčičku Arianne, stíhá vedle mateřských povinností i umělecké aktivity. Hraje na klavír, kytaru a flétnu, skládá hudbu i texty. Od roku 2010, kdy si zahrála ve filmu z automobilového prostředí Tacho, se začala objevovat jako navigátorka nebo řidička při závodech v rámci Mistrovství České republiky v rally. Vedle hudby se věnuje mimo jiné thajskému boxu, akrobacii, natáčí filmové dokumenty, ráda maluje a má za sebou školu zdobení perníčků. Vlastní zbrojní průkaz a o pilotní se v současné době snaží. Přes všechny mimoumělecké zájmy stihla loni vydat své páté album MEMENTO MORI.
Ve svých dvaačtyřiceti letech toho má za sebou opravdu hodně. A pokud nepoleví ve své pracovitosti, dočkáme se od ní určitě ještě mnoha zajímavých počinů.
Na své tvorbě máte výrazný autorský podíl, a to jako skladatelka i textařka.
Většinu textů i hudby svých českých skladeb si píšu sama. Řekla bych, že je to tak 99 procent. Jen výjimečně přizvu někoho ke spolupráci. Ještě vzácnější je, když nazpívám písničku od někoho jiného. A to většinou jenom z prostého důvodu – kvůli barevnosti repertoáru. Jednoduše mám občas chuť zkusit nazpívat jiný styl. Naopak v anglických písních je spolupráce nutná, nejsem rodilý mluvčí, takže potřebuji někoho, kdo zná jazykové nuance. Na produkci a finální podobě skladeb spolupracuji nejčastěji s Ondrou Žatkuliakem a Danielem Vrbou z Rooftop studia a s mojí kapelou.
Jak vznikají ve studiu vaše písně?
Nejčastěji přinesu kompletní nahrávku zpěvu s kytarou. Melodii i text mám vždy nahozené minimálně dvě sloky a refrén. Ale občas si odnesu beat a skládám do něho. Třeba v autě, kde se zrovna na kytaru hrát nedá.
Nebráníte se však spolupracím s jinými autory či interprety.
Mě hlavně baví psát i pro druhé. Když vidím talent, mám chuť zkusit mu napsat něco na míru.
Máte 35 milionů zhlédnutí u písně Jsem optimista. To je asi nejúspěšnější píseň, kterou jste napsala, že? Proč má jen dvě minuty?
To je nejčastější otázka u této písně a pravda je, že měla původně tři sloky a byla delší, ale v jednom rádiu si zrovna posteskli, že jim chybí krátké písně, a mě v tu chvíli nenapadlo nic lepšího než tu třetí sloku vymazat. Za mě ale byla, upřímně, textově trochu slabší.
Je někdo, od koho byste si chtěla nechat napsat píseň?
Opravdu si písničky a teď třeba i hudební pásmo Příběh moderní Marie, které dokončuji, píšu sama. Kdybych si ale mohla vybrat, tak určitě ze světa je to Ryan Tedder, Hans Zimmer, za produkci Max Martin. Ale i u nás obdivuji spoustu autorů, každý je něčím zajímavý, výjimečný, originální. Jarek Nohavica, Richard Krajčo, Oskar Petr...
Mateřství mě nabíjí
Jak zvládáte skloubit své současné mateřské povinnosti a umělecké ambice, například v podobě absolvování turné k albu MEMENTO MORI?
Jsem člověk, který má hodně energie, takže mě mateřství nabíjí. Je jasné, že jsem trochu ubrala. Malá je úplně skvělá a společenská, možná je to tím, že je mezi lidmi už od narození. Protože stále kojím, mám ji na koncertech s sebou. Je s babičkou v kočárku, mamka odzpívá a jsme zase spolu.
Před dvěma lety ve vašem vánočním klipu hrála skoro celá vaše rodina. Zapojíte v budoucnu do natáčení klipů i svou dceru?
To nevím, ale jeden záběr ve videoklipu už má. Miluji autentické věci, skladby, život. Mám tam její těhotenský snímek.
Shodou okolností skupina Depeche Mode loni vydala album se stejným názvem. Je k tomu vedla smrt jejich klávesisty Andrewa Fletchera, proč jste tento název zvolila vy?
To je hodně zajímavá věc. Přijde mi, že někdy ty nápady visí ve vzduchu. Mě hluboce zasáhlo těhotenství. Člověk si začne uvědomovat svoji smrtelnost. Tu tenkou hranici mezi životem a smrtí, koloběh života, smrt a zrození. Chtěla jsem vlastně napsat ukolébavku, a vznikla píseň Memento mori (Pamatuj na smrt). Tento citát má moje nejlepší kamarádka už deset let vytetovaný na noze. Prostě mi zrovna přišel do rány. Když jsem zjistila, že stejnojmennou desku a turné mají Depeche Mode, už bylo pozdě. Kdybych to věděla dříve, určitě bych název desky i turné změnila. Píseň ne, ta by zůstala.
Baví mě sbírat inspiraci mimo můj obor
Jak to vypadá s vašimi plány odřídit slavný Dakar?
V listopadu chystáme s mojí produkcí premiéru filmového dokumentu o Dakaru, který jsme tam natočili. A v prosinci nás čeká těžká Safari Rally v Africe. To už je taková příprava.
Vedle hudby se věnujete thajskému boxu, akrobacii, freedivingu nebo motorismu. To nejsou tak úplně dívčí záliby. Máte ještě nějakou, o které se zatím příliš neví?
Baví mě být za kamerou a natáčet dokumenty. Jde ale zase o tvorbu, o umění, tak nevím, jestli se to počítá. Mám za sebou školu zdobení perníčků. Zbrojní průkaz. Pilotní průkaz v procesu. Ráda maluji. Prostě mě baví občas odběhnout od hudby a nasbírat inspiraci mimo můj obor.
Zahrála jste si v mnoha filmech a seriálech, vystupovala jste v muzikálech, takže obligátní otázka – považujete se více za herečku, nebo zpěvačku? A kdybyste si musela vybrat jen jednu z těch profesí, tak která by to byla? A proč?
Jsem autorka hudby, písničkářka, řekněme, a tou se cítím být už od 13 let, kdy jsem napsala první skladbu. Všechno ostatní je koníček. Miluji zpívat svoje písničky, jsou mojí výpovědí, komunikací, sdílením, radostí. Miluji psát hudbu do filmů, do pohádek, ale i jen tak. Jasně že si občas ráda někde zahraji. Je to odpočinek, relax. Schovat se za postavu. Taky je příjemné, že nemáte všechno na starosti. Tím, že mám vlastní vydavatelství, tak je v hudbě hodně věcí na mně. Když jdu někam hrát jako herečka, zdá se mi to jako odpočinek. Někdo vás vyzvedne, nalíčí, nakrmí, postaví, řekne vám, co máte dělat, co říkat, co cítit, a pak vás zase odvezou domů. (smích)
Jste protagonistka výrazných videoklipů. Jak moc mluvíte do práce jejich tvůrcům?
Já ty videoklipy většinou píšu a často i režíruji. To je prostě další část mé profese, kterou mám ráda. Baví mě vdechnout písničce život obrazem.
Máte za sebou několik úspěšných koncertních show, třeba v Lucerně nebo ve Foru Karlín. Na který koncert vzpomínáte nejraději?
Každý z těch koncertů byl velká dřina. Rok jsem je připravovala. Playlist, kostýmy, choreografie, akrobatické vystoupení, stage design, dramaturgie, scénář, přesah, všechno mám do detailu promyšlené a připravené. Takhle velký koncert dělám jednou za několik let, protože je to opravdu, opravdu hodně práce. Snažím se, aby to mělo i přesah. Teď chystám další krok, další velkou show, vlastně největší ve svém životě. O2 universum.
Vaše píseň Time to Shine (Čas zazářit) byla použita jako hymna mistrovství světa v basketbalu žen v Praze a v Hradci Králové. Jaký vztah máte k basketbalu a ke sportu obecně?
Tohle byla obrovská čest. Tahle píseň se stále hraje v rádiu Kiss v áčkové rotaci, ale protože je anglicky, tak skoro nikdo neví, že je to moje píseň. (smích) Sport beru jako hudbu. Je to taky dřina, ale umění zároveň. Když to někdo umí, je radost se na to dívat.
Řídím se tím, čím Gott a Armstrong
S Karlem Gottem jste natočila videoklip k písni Dál za obzor (Du hast die Wahl). Co jste si odnesla ze spolupráce s legendou naší populární hudby?
Napsat tuhle píseň, to byla výzva! Karel Gott dorazil na jeden z mých koncertů. Po koncertě mi nabídl krásnou větou, kterou mám na videu: „Olgo, kdybyste tam měla nějakou v šuplíku, tak bych se nebránil duetu.“ Přátelé, celé léto jsem skládala. Vytvořila jsem sedm písní. A on si vybral hned tu první, Dál za obzor. Jen pár slovíček jsem musela pozměnit, třeba slovo anděl. Jinak ale tahle spolupráce byla nezapomenutelná. Nazpívat píseň s mužem, který je 45. nejprodávanějším mužským interpretem na světě? Wow. Jednu zajímavost máme společnou – obdiv k Louisi Armstrongovi. Škoda že už jsem nestihla napsat druhou píseň, kterou jsme si slibovali, ve stylu Wonderful World. A taky je škoda, že už spolu nezazpíváme v Německu na show Josého Carrerase, kterou nám zařídil bývalý manažer Michaela Jacksona Dieter Wiesner těsně předtím, než Karel vážně onemocněl. Přesto jsem si odnesla jednu krásnou věc. Miloval své fanoušky do posledního dne. Vždy upřednostnil je před sebou a podepisoval se do posledního. Tím se já také řídím. A víte, od koho se to naučil? Od Louise Armstronga.
Gott nazpíval mnoho duetů, například s Lucií Bílou, Martou Kubišovou, Marikou Gombitovou, Hanou Zagorovou, Marií Rottrovou, Evou Pilarovou, Marcelou Holanovou či Martinou Balogovou. Jak se cítíte v této společnosti?
Je mi opravdu nesmírnou ctí. O to větší, že jsme zpívali mou píseň. Píseň ve formě rozhovoru dvou generací, ve dvou jazycích. Dodnes nemám slov.
Také jste napsala tzv. all star skladbu Protože to nevzdám.
To byla nádherná, ale hodně těžká věc. Napsat píseň ke knize, která má zatím dvě stránky a námět. Tak to všechno začalo. Trvalo to nějakou chvíli, ale v jeden moment to přišlo téměř celé v kuse. Nahráli jsme to a znělo to skvěle, tak jsme se pustili do oslovování těch nejlepších z nejlepších, a všichni do toho šli. Marta Kubišová, Richard Krajčo, Katarína Knechtová, Tereza Mašková, Elis Mraz, Poetika, Earth, Sebastian, Pavel Callta, Petr Kolář. A na videoklip jsem oslovila génia F. A. Brabce, kterého kniha tak nadchla, že nechal Filipa Rožka napsat scénář a natočil film.
V současné době se dokončuje pokračování úspěšného filmu Gump – pes, který naučil lidi žít, na kterém jste se výrazně podílela písní i hereckou rolí. Uvidíme vás i v pokračování?
Ano, uvidíte. A tuto píseň tam dokonce uslyšíte. Premiéra se chystá v březnu 2024.
Milovnice velkých aut
Jako první Češka jste byla sedm týdnů v americké billboard chart…
Byla jsem tam s písní v anglickém jazyce. Opět neskutečná věc. Škoda že přišel covid, pozastavil dokončení desky. Teď už zbývá jen jedna písnička, ale trvalo to. Moje vydavatelství mezitím změnilo obor a začalo vytvářet kryptoměnu pro umělce, taky změna. Jsem v jednání s novým. Další chystané singly jsme ale nevydali a pracovní vízum propadlo. Co dokáže jedna nemoc.
Také jste se jako první těhotná Češka objevila na obálce Playboye. Jaká to byla zkušenost a jaké ohlasy to přineslo? Uvažujete při vaší fotogeničnosti o focení i v budoucnosti?
Jindy bych tu nabídku asi nepřijala, ale musím se přiznat, že jsem v tomto případě moc ráda poukázala na fakt, že těhotenství není tabu, že se ženy mohou cítit sexy a neschovávat se před světem. Spíš bych ráda pomohla propagaci kojení. Podle nejnovějších studií kojení napomáhá například budoucímu zdravému vývoji dětí, snižuje výskyt a závažnost infekčních nemocí a úmrtnost. U žen snižuje riziko rakoviny prsu a podobně…
Vaše debutové album Rotující nebe prý před lety v Mexiku pokřtila místní šamanka. Můžete k tomu něco říct?
Každý křtí desku jinak. :-)
Různé rally jste absolvovala v mnoha závodních autech. Jaký vůz řídíte v soukromém životě?
Mám ráda větší auta do provozu. Na závodech driftu Nissan 350 Z, rally Mitsubishi Lancer Evo 9, Mercedes G5 na Dakaru. Teď to bude opel v Africe. Mám mercedes a audinu, ale zvládnu i kapelní dodávku či Octavii RS, které máme v rodině.
Text: Roman Jireš (ČTK) pro magazín Autor in
Titulní foto: Mia Křížková
