Rok 2021 přináší implementaci dvou evropských směrnic do českého práva. První tzv. OnlineSatCab upravuje povinnosti vysílatelů poskytujících online vysílání nebo provozovatelů přenosu vysílání. Druhá směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

V této souvislosti se chystá novela autorského zákona a občanského zákoníku, kterou již připravilo Ministerstvo kultury a jejíž návrh byl zveřejněn 6. 11. 2020. Lhůta k provedení do českého práva uplyne 7. 6. 2021. V tuto chvíli Ministerstvo návrh upravuje v důsledku připomínek vznesených v tzv. meziresortním připomínkovém řízení.

Věříme, že novela zákona projde legislativním procesem bez větší újmy a zvýší či alespoň zachová určitý standard ochrany práv autorů a její zanesení bude praktické a jednoduché.

Jaké tedy přináší novinky pro OSA a jím zastupované autory?

Licencování online platforem

směrnice 2019/790/EU

Výsledkem vzrušené debaty k čl. 17 směrnice o autorském právu je návrh úpravy odpovědnosti online platforem s uživateli nahrávaným obsahem (služby typu YouTube, SoundCloud či ulož.to).

Stávající návrh staví najisto, že tyto platformy sdělují chráněná díla veřejnosti, a tudíž potřebují licenci od nositelů práv. Pokud tuto licenci nemají, musejí vynaložit značné úsilí na to, aby se případně z odpovědnosti za neoprávněné sdělování veřejnosti vyvázaly – musí prokázat snahu k získání licence, zabraňovat opakovanému nahrávání nelicencovaných děl na svojí platformu a v každém případě po notifikacích od nositelů práv takový obsah mazat. Tento režim je pak označovaný jako „notice-and-staydown“ či „bezpečný přístav 2.0“, což značí přísnější odpovědnost platforem oproti předchozím bezpečným přístavům v režimu „notice-and-takedown“.

Ačkoliv debata byla ze strany veřejnosti stáčena k tomu, že úprava zavádí cenzuru a filtrování internetu, je třeba říci, že cílem úpravy je primárně zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu – globální filtrování je návrhem zakázáno. Úprava též zavádí režim pro ochranu práv koncových uživatelů proti neoprávněnému mazání obsahu, který autorská práva neporušuje. Snahou je tak balancovat práva autorů, platforem a koncových uživatelů a zavést rovné podmínky v oblasti online užití, přičemž návrh Ministerstva se snaží být směrnici věcně co nejblíže.

Práva autorů ve smluvních vztazích

Směrnice o autorském právu zavedla jako ústřední princip zásadu vhodné a přiměřené odměny autorů. Tato zásada se projevuje v několika oblastech.

  1. Transparentnost – autoři by měli mít právo na informace od uživatelů jejich děl, včetně uživatelů s podlicencemi, o hospodářském prospěchu z jejich užití.

  2. Právo autorů požadovat dodatečnou odměnu (tzv. bestsellerová doložka)

  3. Právo požadovat zrušení licence či změnu výhradní licence na licenci nevýhradní, pokud nejsou jejich díla dostatečně užívána.

Uplatnění těchto práv podléhá konkrétním podmínkám, avšak v zásadě jde o posílení postavení autorů ve smluvních vztazích. České právo již tuto úpravu zčásti obsahovalo, Ministerstvo proto jen úpravu zpřesnilo a doplnilo o některé chybějící body.

Uvedená práva se nicméně nevztahují na smlouvy mezi autory a OSA, neboť tento vztah je již v autorském zákoně stanoven dle požadavků směrnice o kolektivní správě (směrnice 2014/26/EU).

Výjimky a omezení autorského práva

Ministerstvo do návrhu zákona promítlo též nově zaváděné výjimky a omezení z autorského práva, které se snaží autorské právo přizpůsobit digitálnímu užití a 21. století.

Návrh tak zavádí výjimku pro vytěžování textů a dat pro vědecké účely a v omezeném režimu též pro další účely. Nejzásadnější výjimkou pro běžnou veřejnost je výjimka pro užití autorských děl při digitální výuce. Autorský zákon již výjimku pro vyučování obsahuje, nicméně nová úprava staví najisto možnosti bezesmluvního užití děl při digitální a online výuce, přičemž v aktuální pandemické době se tato výuka dostává do popředí zájmu. Dle stávajícího návrhu se tato výjimka nevztahuje na učebnice a vydané notové záznamy hudebních a hudebně-dramatických děl. Otázkou zůstává, zda tato výjimka nebude nakonec podmíněna náhradní odměnou.

Poslední výjimkou je možnost muzeí, archivů a knihoven digitalizovat své sbírky.

Doplňková online vysílání a přenos vysílání

směrnice 2019/789/EU

Druhá směrnice se zabývá třemi oblastmi, které jsou pro činnost OSA zásadní.

Oblast doplňkových online užití k běžnému vysílání

  • služeb simulcastingu,

  • zpětného zhlédnutí vysílání a

  • doplňkových online pořadů.

Tyto služby jsou licencované již za stávajícího znění autorského zákona, nicméně nová úprava tyto služby ve znění zákona uvede výslovně. Návrh k tomu doplňuje kritéria, která je třeba vzít v potaz při určení výše autorské odměny.

Doplňkové online služby jsou pak zařazeny do tzv. rozšířené kolektivní správy, čímž se posiluje pozice OSA při vyjednávání s vysílateli.

Přenos vysílání

Směrnice stanovuje, že prakticky všechny druhy přenosu vysílání spadají do režimu tzv. povinné kolektivní správy. Český autorský zákon již takovou úpravu ve stávající podobě obsahuje, když vychází ze zásady technologické neutrality přenosu. Ze strany Ministerstva tak došlo jen ke zpřesnění v duchu směrnice.

Přímé dodání signálu

Tj. situace, kdy vysílatel sám nesděluje díla veřejnosti, ale pouze dodává svůj signál provozovatelům přenosu. Ve stávající úpravě docházelo ke sporům, kdo je za takové sdělování odpovědný. Nová úprava odpovědnost v takovém případě jasně dělí mezi vysílatele i provozovatele přenosu.

Výrazně se tak zlepšuje vymahatelnost autorských práv a pozice OSA.

Usnadnění licencování

Směrnice o autorském právu zavádí též další opatření, která mají zjednodušit licencování a usnadnit přístup k autorským právům. Patří k nim především rozšířená kolektivní správa pro díla nedostupná na trhu, která umožní knihovnám či muzeím poskytovat větší přístup k dílům již nedostupným v běžné obchodní síti, a to na základě licencí poskytnutých kolektivními správci.