V médiích, na sociálních sítích i jinde na internetu koluje velké množství polopravd, které se vztahují jak k užití hudby na internetu, tak k užití hudby ve veřejných prostorách.

Chápeme, že je to téma kontroverzní, ale to nejdůležitější je, aby každý, kdo si chce udělat svůj názor, znal i fakta, jež se s novou legislativou pojí. Sepsali jsme tedy všechny možné mýty, nepravdy a z kontextu vytržené informace, které se ve veřejném prostoru v souvislosti s novou legislativou objevují, a uvádíme je na pravou míru.

Obecně o OSA

  • Fakt: OSA transparentně rozúčtovává autorské odměny

    Jsme fér a máme naprosto transparentní výsledky hospodaření

    OSA každoročně zveřejňuje své hospodářské výsledky na webových stránkách. Zde každý návštěvník stránek kromě ročenky za několik let zpátky nalezne i zprávu nezávislého auditora a další podrobné informace o hospodaření OSA.

    Na činnost OSA dohlíží:

    • samotní autoři a nakladatelé prostřednictvím valného shromáždění členů OSA,
    • dozorčí rada OSA složená ze zastupovaných autorů, textařů a nakladatelů,
    • Ministerstvo kultury ČR,
    • nezávislý účetní audit,
    • CISAC – mezinárodní konfederace ochranných autorských společností, která sdružuje autorské organizace z celého světa; její kontrola se zaměřuje zejména na pravidla pro výplatu honorářů z hlediska transparentnosti, nediskriminování podmínek podle úrovně zastupování, národnosti apod. - ve všech posuzovaných bodech je fungování OSA zcela bez výhrad,
    • zahraniční kolektivní správci.

    …a navíc

    Inkasované odměny procházejí komplexním procesem rozúčtování, aby odměnu dostali ti autoři, jejichž díla jsou skutečně užívána. Tedy odměna není rozdělena, ale je rozúčtována podle jasně daných kritérií maximálně reflektujících skutečné užití hudby.

    Mezi členy OSA, tedy těmi, kteří mají právo volit samosprávné orgány, a mezi těmi autory, které OSA „pouze“ zastupuje, nejsou žádné finanční rozdíly. Obě kategorie mají, pokud jde o vyplácení honorářů, naprosto stejné podmínky. 

     

    Mýtus

    Ochranný svaz autorský každoročně vybere více než jednu miliardu korun, které jsou pak netransparentně přerozdělovány. (Poslankyně Lenka Kozlová, Pirátská strana)

  • Fakt: Režijní náklady OSA neustále snižuje

    Průměrná režie OSA na pokrytí nákladů spojených s výběrem a výplatou autorských odměn v roce 2019 byla 12,14 %, tzn. že z každých inkasovaných 100 Kč jde 88 Kč přímo autorovi. Průměrné režijní srážky jsou přitom ve většině zemí vyšší.

    100-88-g.png

    OSA nevydělává, ale vyplácí honoráře autorům hudebních děl

    Veškeré inkasované finanční prostředky jsou rozúčtovány mezi nositele hudebních práv. Od nich jsou odečteny jen nezbytné režijní náklady na činnost OSA. OSA tedy netvoří zisk.

    Mýtus

    • Náklady na provoz OSA přesahují 150 milionů korun ročně a maximální zisk autora ze své činnosti. (Poslankyně Lenka Kozlová, Pirátská strana)
    • Naším cílem je posílení postavení autora – nesmí být jen loutkou v rukou mocných autorských organizací, které vznikly na začátku minulého století a podle toho se stále chovají. Autor, tvůrce díla, má mít maximální zisk ze své činnosti. (Poslankyně Lenka Kozlová, Pirátská strana)

Reprodukovaná hudba ve veřejných prostorách

  • Fakt: Hudba, kterou živnostník pouští svým zákazníkům, má svého autora, který má nárok na odměnu. Tyto „poplatky“ se vybírají ve všech civilizovaných zemích.

    Autorské odměny se vybírají za veřejné užití hudebního díla v rámci podnikání. Jde o jednu z povinností podnikatele vyplývající z autorského zákona. Hudba, kterou chce podnikatel pouštět z rádia, televize nebo počítače svým zákazníkům pro zpříjemnění atmosféry, má svého tvůrce a má i svoji cenu jako kterákoliv jiná služba nebo zboží. Tvůrce má zcela pochopitelně nárok na spravedlivou autorskou odměnu.

    Hudba má nepopiratelný vliv na zákazníky: *

    • zásadně ovlivňuje nákupní chování a rozhodování zákazníků,
    • může mít příznivý vliv na výši tržeb,
    • posiluje pozitivní vnímání značky, 
    • vhodně zvolená hudba vylepšuje pracovní podmínky a výkonnost zaměstnanců,
    • zkracuje vnímání času stráveného ve frontě.

    *Zdroj: Ipsos Media, Value of Music, Francie 2008

    Vždy je to na rozhodnutí podnikatele, zda si vybere ticho, nebo chce svým zákazníkům zpříjemnit atmosféru hudbou.

    Autorské odměny za repertoár hraný v rádiích nebo televizích v provozovnách se platí po celém světě. OSA je vázán povinností vůči domácím autorům i svým zahraničním partnerům, aby míra ochrany autorských práv na území ČR odpovídala míře ochrany v EU i v dalších zemích.

    Mýtus

    • Za rádio nebo TV již zaplatil OSA vysílatel, jde o dvojí platbu.
    • Do obchodu nebo kadeřnictví přece nechodí lidi poslouchat hudbu.
    • Poplatky jsou vysoké.
    • Jde o český výmysl, nikde jinde ve světě se nevybírají.
    • Není jasné, ke komu vybrané poplatky putují.
  • Fakt: Bezdůvodné obohacení v dvojnásobné výši má kompenzační charakter, je v souladu s právem EU a je užívané i v jiných oblastech.

    Bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé autorské odměny je v souladu s evropským právem a je užívané i v jiných oblastech (ochrana osobnosti, průmyslová práva). Tento institut je zcela běžný i v ostatních zemích EU a možnost jeho uplatnění je schválena též Soudním dvorem EU.

    Má kompenzační, nikoli sankční charakter. Slouží především ke kompenzaci nákladů autorů na vymáhání svých práv. Zrušení této možnosti by v důsledku vedlo k tomu, že se uživatelům vyplatí užívat díla bez licenčního oprávnění a autorům pak vzrostou jejich náklady.

    Má i charakter preventivní, má být odrazující od porušování práv duševního vlastnictví.

    Pokud by bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku obvyklé odměny bylo zrušeno, je to jako když by černý pasažér chycený revizorem nemusel zaplatit pokutu, ale jen si od něj dodatečně koupil lístek.

    Mýtus

    • Zdvojení náhrady má „pseudosankční“ povahu, nicméně v českém právním řádu náleží ukládání sankcí toliko veřejné moci, nikoliv soukromému žalobci.
    • Je to v našem právním řádu unikum a neexistuje věcné opodstatnění, proč by autorské právo mělo mít privilegované postavení.