Umělá inteligence v hudbě – jeden z důležitých kroků vývoje
7. června 2021

Umělá inteligence v hudbě – jeden z důležitých kroků vývoje

Málokterý profesionální skladatel vítá s otevřenou náručí představu umělé inteligence, která dokáže psát hudbu. Není se čemu divit: to, že dovednost Mozartova, Beethovenova a Dvořákova by byla jednoho dne zcela obsažena v domácím spotřebiči, který si koupíme v nějakém e-shopu v akci spolu se skládacím zahradním lehátkem a kávovarem, se nemůže líbit nikomu, kdo strávil celý život studiem hudby.

Bude to ale skutečně tak?

Stroje nám ponejvíce pomáhají...

Lidé si od pradávna ulehčují život tím, že vymýšlí nejrůznější nástroje, stroje a mechanismy, aby snáze nakrmili sebe a lidi ve svém okolí. Každý převratný vynález (parní stroj, gramofon či počítač) výrazným způsobem narušil stávající uspořádání světa tím, že zpochybnil důležitost širokého okruhu lidských povolání a činností. Společnost se z toho zpravidla velice rychle vzpamatuje, nový mechanismus přijme za svůj, svá povolání a činnosti přizpůsobí nové době, a jde se dál.

Jak se zvyšuje sofistikovanost vynálezů, je atakováno více a více činností, včetně těch, které jsou velmi ceněné a prestižní. Postup vědy a techniky umožnil lidem, aby uvolněný čas strávili něčím jiným. Již nemáme písaře, kteří by opisovali knihy, a díky tomu máme více času na čtení existující literatury a psaní knih nových. Již nepoužíváme mechanické psací stroje, ale textové editory, a díky tomu je pro nás snadnější psát delší texty. Máme lepší kontrolu nad psaným slovem a spotřebujeme i méně papíru.

Technický vývoj průběžně ovlivňoval i uměleckou tvorbu. Vznikaly nové postupy, které inspirovaly nové směry, a ty přinesly zase zcela nové typy umění. Mnoho činností, které byly výhradní doménou umělců, se dokonce převzalo do běžné praxe. Vznikly stroje, které zajistily či výrazně usnadnily jednotvárnou, mravenčí práci, zkrátka tu část uměleckého snažení, která tvůrčí není.

Najednou nebylo potřeba předlohu každé stránky textu rýt do kusu kovu, když stačilo po vytištění určitého počtu kopií jen přemístit písmenka. Později již nebylo nutné text fyzicky sestavovat z těchto písmenek. Z běžného textového editoru a laserové tiskárny dostaneme kvalitnější sazbu než z Gutenbergova knihtisku.

Na jednu stranu technika do značné míry redukuje mimořádnost některých uměleckých činností, ale zároveň každý z takových průlomů znamená, že se mnoha lidem najednou přiblíží nějaká znalost, činnost či možnost, které byly do té doby výsadou jednotlivců.

Krásnou sazbu textu může dnes dělat na počítači naprosto každý, nejenom tiskař s pohyblivou sazbou. Dělat animované filmy může kdokoliv, kdo si koupí trochu lepší tablet. Představit veřejnosti svůj tanec může každý, kdo má mobilní telefon a účet na YouTube. A přesto i dnes existuje mnoho lidí, kteří používají tradiční techniky umělecké tvorby a vystupují v tradičních divadlech.

… a to i v hudbě

Vynález notového písma umožnil zachování hudby tam, kde nebyl prostor pro předání mezi lidmi, aby se jeden skladbu naučil od druhého. Technika pro záznam a reprodukci hudby umožnila poslech lidem, kteří nebyli přítomni, když se hrála. Počítačové zpracování digitálního hudebního signálu zjednodušilo střih a práci ve studiu.

Ale přestože tohle všechno existuje, lidé se často a rádi vrací k tomu tradičnímu. Dodnes se u táboráku učí jeden od druhého, jak hrát které akordy u jaké písničky, i když by si to každý sám mohl najít v notách. Mají radost, když jim jejich oblíbenou skladbu zahraje někdo na koncertě, kde se mačkají s tisícem dalších lidí, kteří jim do toho navíc kašlou a kýchají, přestože by si ji mohli poslechnout ve špičkové kvalitě doma. A existuje stále více a více hudebních studií, která svoji existenci zakládají na tom, že se tam používá technika, která je již desítky let mimo výrobu, přestože existuje software, který tuto techniku z 99 % nahradil, a ještě je navíc pohodlnější na použití.

Z nutnosti aplikovat konkrétní postup se najednou stane naše volba, zdali tímto postupem chceme trávit čas, či nikoliv. Je tak možné vybrat si nějaký aspekt tvorby, který člověku umožní nejužší kontakt s médiem, nejhlubší umělecký výraz či přinese největší potěšení, a ten „nudný zbytek“ ať obstará nějaký lidský výmysl.

Začátek 80. let přinesl rozhraní MIDI, díky kterému je možné jeden nástroj vybudit opakovaně tím samým úsekem hudby, aniž by bylo potřeba tento úsek pokaždé fyzicky zahrát. Najednou lze pohodlně a opakovaně upravovat skladbu v našem notačním programu a poslouchat výsledek, dokud nejsme spokojeni.

Donedávna nevídané kapacity pevných disků počítačů, které máme ve svých studiích, nám umožňují využívat sample libraries, nahrávky konkrétních tónů živých nástrojů, kterými je možné simulovat hru na tyto nástroje. Jsme schopni vyzkoušet si, jak naše skladba bude znít, až ji jednou bude hrát živý orchestr, popř. získat orchestrální zvuk, přestože nemáme na orchestr rozpočet.

Dostupnost internetu nejširší populaci výrazně zjednodušila distribuci hudby. Kdokoliv může svoji hudbu nabízet přes služby typu Bandcamp či Spotify a nemusí čekat, až si ho všimne nějaká nahrávací společnost.

Smyslem tohoto článku je ukázat, že techniky umělé inteligence v hudbě jsou přirozeným pokračováním tohoto vývoje a mohou být tím příštím, co usnadní práci, aby umožnilo zkoušet něco nového, na co předtím nezbyl čas.

Algoritmická hudba

Jeden z nejjednodušších příkladů algoritmické kompozice je ilustrován na obr. 1: Házejme si kostkou a hrajme noty, které padnou. Dřív nebo později narazíme na zajímavou melodii, kterou bude stát za to rozvést do delší skladby.

snimek-1.jpg

Obr. 1: Nejsnazší algoritmus pro komponování hudby 

S kostkami si prý hrál i W. A. Mozart, kterému jsou přisuzovány Musikalische Würfelspiele, generátor skladeb, založený na náhodném výběru předem napsaných taktů hudby (obr. 2 horní). Převodní tabulky (obr. 2 spodní) pak zajistí, že se vyberou vhodné takty na začátek, prostředek i konec generovaných frází.

snimek-2.jpgsnimek-3.jpg

Obr. 2: horní – jedna ze stránek s napsanými takty hudby, spodní – přiřazení možných součtů dvou kostek číslům taktů. 

 

Existuje celá řada počítačových her, které produkují hudbu v závislosti na tom, co se zrovna v dané hře děje (adaptivní hudba). Mini Metro je hra, kde hráč staví síť podzemních drah. Jak se síť zahušťuje, vzrůstá počet vlaků a přibývá nespokojených pasažérů, hudba postupně přechází z jednoduchých tónů v zajímavé harmonické plochy. Pravidla jsou přitom pevně definována autorem algoritmu.

Umělá inteligence

Za umělou inteligenci bývají považovány algoritmy (počítačové programy), které mají schopnost simulovat některé kognitivní funkce lidského mozku. Nejčastěji se zmiňuje schopnost vyhledávat vzory v datech (patterns) a následná tvorba nových dat, ve kterých jsou tyto vzory obsaženy. Tyto algoritmy je možné použít třeba i na tvorbu hudebního obsahu. Jejich výstup se mění v závislosti na tom, jaké hudbě byly vystaveny v minulosti. Pravidla pro tvorbu výstupu si do značné míry určují samy.

Od roku 1993 vyvíjí profesor Al Biles systém GenJam, umělou inteligenci pro jazzové jam sessions, založenou na principu simulace evoluční biologie (genetické algoritmy), kde jednotlivé chromozomy reprezentují fragmenty melodických sekvencí. GenJam reaguje na hru živého hráče. Při psaní tohoto textu poslouchám záznam jeho vystoupení na 2020 Rochester Fringe Festival, který se kvůli koronaviru odehrál celý on-line. Jeho AI dokáže improvizovat jazzová sóla, přičemž v reálném čase reaguje na hudební vstup hlavního interpreta. Celé video je k dispozici na YouTube.   

Neuronové sítě

V současné době je nejvíce algoritmů založeno na principu neuronových sítí, zjednodušených matematických modelů lidského mozku. Jedná se o elementární paměťové buňky (neurony), které komunikují s okolními neurony pomocí spojů (axonů). Některé mají za úkol přijímat data zvenku (vstup), a některé naopak obstarávají výstup. Technikám, které využívají velice složité struktury takových neuronových sítí, se někdy říká deep learning.

Jednotlivé neurony reprezentují různé číselné hodnoty, které se v čase mění, stejně jako se mění nervová spojení v mozku. Tato čísla mohou reprezentovat prakticky cokoliv, kusy textu, geologické vlastnosti krajiny, tomografické obrazy či zvukový signál. Sítě se pak naučí zpracovávat či generovat nové básně, identifikovat pravděpodobnost nálezu různých hornin, diagnostikovat nemoci či převádět řeč na psaný text.

V oblasti vizuálního umění můžeme zmínit program DeepDream Alexandera Mordvintseva (Google), založený na vyhledávání a následném zvýrazňování výrazných částí v množině obrazů. Stránka ThisPersonDoesNOtExist.com využívá neuronové sítě na generování fotorealistických obrazů lidských tváří. Čísla, která byla na vstupu a výstupu neuronů, reprezentují barvy jednotlivých pixelů.

Kompozice hudby

Neuronovým sítím, které jsou určeny pro kompozici hudby, se předkládá např. pořadí a délka not, zakódované coby čísla (složitější obdoba obr. 1). Neuronová síť tyto vstupní sekvence nějakou dobu „pozoruje“ a mění své vnitřní uspořádání. Po nějaké době je schopna generovat podobné sekvence čísel, které pak představují melodii či celé partitury, které předtím neexistovaly, ale které více či méně věrně odráží hudbu, kterou jsme prezentovali na vstupu.

Gaëtan Hadjeres (Sony CSL Paris) vyvinul systém DeepBach, který dokáže harmonizovat zadanou melodickou linku ve stylu čtyřhlasých chorálů J. S. Bacha. Systém se trénoval na skutečných datech. Existuje veřejný popis projektu a odkaz na nahrávku živého provedení jednoho z nich. Výsledek je velice přesvědčivý.

Donedávna byla k dispozici služba Jukedeck, která generovala zejména podkresovou hudbu k videím. Uživatel si vybral styl, zadal požadovanou délku a jako MP3 si stáhl skladbu, o které měl jistotu, že ji nikdo nesložil, tj. že jejím použitím nikomu neohrozí autorská práva. Společnost Jukedeck (založená v roce 2011) byla před dvěma roky koupena sociální sítí TikTok.

V roce 2016 vydali Benoit Carré a François Pachet ze stejného pracoviště písničku Daddy’s Car, kterou složili za použití frameworku Flow Machines, souboru nástrojů pro generování melodií, harmonizaci a instrumentaci. Tyto nástroje nabízí návrhy vedení hlasů, volby nástrojů i textury doprovodu, které pak má skladatel možnost tvůrčím způsobem zpracovat.

O dva roky později vydala skupina SKYGGE album Hello World, Composed with Artificial Intelligence.

Podívejte se na video, které ilustruje průběh pracovního postupu. Ten se zase tolik neliší od běžné práce s digital audio workstation. Nakonec je to skladatel, který rozhodne, co s nabízeným materiálem udělá, a je to producent, který rozhodne, jak bude skladba znít. 

V roce 2016 vznikla společnost Aiva Technologies, která vyvíjí systém AIVA (Artificial Intelligence Virtual Artist). AIVA dokáže komponovat hudbu nejrůznějších žánrů. Je k dispozici k vyzkoušení na stránkách Aiva.ai. Symfonickou skladbu Letz Make It Happen, Op. 23, vygenerovanou tímto systémem, provedl symfonický orchestr a sbor v rámci oslav Lucemburského národního dne v roce 2017.

Od stejného roku existuje Magenta, open-source výzkumný projekt Google AI, který se zaměřuje na aplikace technik umělé inteligence v umění. Vývojáři z Googlu i mimo něj na stránkách publikují články o výsledcích svého snažení. Minulý rok publikovali Tone Transfer, techniku, která umožňuje hudebníkům nahradit zvuk jednoho nástroje zvukem nástroje jiného. Např. zpívanou melodii lze následně přehrát virtuálními houslemi, nahraný houslový part přehrát na flétnu apod. Už se těším, kam se díky této technologii za pět let posunou sample libraries.

Závěr

Kde je hranice mezi tvůrčí činností a pouhou aplikací technologie?

Kdysi dávno se lidé přeli o to, zda je fotografie umění, či nikoliv. Zda pouhý stisk spouště má stejnou hodnotu jako realistická olejomalba. A přitom skutečnost, že fotografie zrychlila samotné pořízení obrazu, ušetřila práci těm umělcům, kteří spatřovali tvůrčí činnost nikoliv v tazích štětcem, ale v odhalování zajímavých úhlů pohledu. Mnoho nadšených fotografů bylo o něco později proti nástupu digitální fotografie s tím, že vyfotit něco do paměti fotoaparátu není zdaleka takové umění jako pořízení snímku klasickou chemickou cestou.

Koncem 80. let si skladatelé najednou mohli poslechnout, jak zní jejich vícehlasé skladby, které nedokáže zahrát člověk na piano sám, aniž by museli shánět ansámbl muzikantů. V současnosti je běžné renderovat skladby pomocí vysoce kvalitních sample libraries, aby zadavatel skladby, který sám často není muzikant, věděl, co pak ve svém filmu či počítačové hře může čekat, až se hudba nahraje s orchestrem. Podobně jako v případě digitální fotografie se zrychlila zpětná vazba a bylo více času na ladění detailů.

Dá se očekávat, že v nedaleké budoucnosti část mechanické práce při tvorbě hudby zastanou techniky umělé inteligence. Skladatel naznačí, jakou by si přál melodii, načrtne vedení hlasů, vymezí celkovou strukturu a nechá umělou inteligenci, aby nabídla možná řešení, která pak jen zkoriguje.

Skladatelé se tak budou moci více věnovat struktuře a účelu skladby, výběru a kvalitě zvuku (zejména v elektronické hudbě) i celkové koncepci svého díla. Budou si moci vyzkoušet, jak by jejich skladba zněla, kdyby byla od začátku dramaturgicky koncipována jinak, či jak by mohly znít odvozené skladby pro další části filmu nebo počítačové hry, pro které komponují.

Stejně jako bylo rozhodnutí nás, lidí, kam se dále pustíme v oblasti vizuálního umění po příchodu fotografie, bude rozhodnutí nás, lidí, čemu se budeme věnovat za pár let v hudbě, až nebude potřeba napsat do partitury každičkou notu.

Až za 100 let bude někdo psát podobný článek, to, co nám teď přijde převratné a co někteří z nás považují za ohrožení celého uměleckého oboru, zmíní jen jako další důležitý krok v historii hudby.

 

Připravil:
doc. Ing. Adam Sporka, Ph.D., se zabývá vývojem technologií pro produkci a přehrávání interaktivní hudby v počítačových hrách. Je spoluautorem hudby v počítačové hře Kingdom Come: Deliverance (Warhorse Studios). Vyučuje problematiku zvuku a hudby v počítačových hrách na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

(pro magazín Autor in 2/2021)

Kliknutím na tlačítko „Souhlasím“ souhlasíte s využívání cookies. Pro bližší informace klikněte na odkaz níže.
Pravidla cookies