V loňském roce se „osácká“ rodina rozrostla o 596 skladatelů a 3 hudební nakladatele, kteří nám nově svěřili svá práva. Jen za první tři měsíce letošního roku nám svoje práva svěřilo dalších 171 skladatelů a textařů. Důvěra více jak 12 tisíc domácích skladatelů, textařů a nakladatelů a bez mála 5 milionů autorů z celého světa je pro nás velkým závazkem. Věřím, že je to i dílem dlouhodobého posilování naší firemní kultury, kterou budujeme na základech svobodného prostředí, vysoké kvality námi poskytovaných služeb a principech důvěry, kdy stavíme naše zaměstnance a autory do samého srdce organizace.

Jak jsme si vedli v roce 2024

Velké poděkování patří celému týmu OSA, který v roce 2024 pro hudební autory a nakladatele zobchodoval jejich práva v celkové hodnotě za 1,533 miliardy Kč. Jedná se o meziroční nárůst o 133 milionů Kč. Z inkasovaných autorských odměn se nám vloni podařilo rozúčtovat a vyplatit 1,180 miliardy Kč více jak 200 tisícům autorů a hudebních nakladatelů z celého světa. V celkovém součtu jsme hospodařili s průměrnou režií 12,00 %, což nás stále řadí mezi nejlépe hospodařící autorské hudební organizace přinejmenším v Evropě.

Stejně jako v předchozích letech nejsilnějším zdrojem příjmů autorů hudby zůstává rozhlasové a televizní vysílání s inkasem 426 milionů Kč. Když k tomu připočtu příjmy za přenos vysílání dostáváme na celkovou částku 663 milionů Kč, což tvoří 43% podíl na celkovém inkasu. Příjmy z digitálních platforem překonaly 200 milionovou hranici a zastavily se na částce 236 milionů Kč, čímž se staly z pohledu autorů hudby druhým největším příjmem s 15% podílem. Třetí největší položku tvoří příjmy z koncertů, které poprvé překonaly předcovidový rok 2019, a také hudba, která slouží jako hudební kulisa v restauracích a provozovnách obchodů a služeb. Obě tyto kategorie pro hudební autory a nakladatele vygenerovaly shodně 211 milionů Kč. Stále platí, že jsme jediní, kdo je schopen ve střední a východní Evropě vlastními kapacitami nejen licencovat nadnárodní digitální platformy, ale současně zpracovávat jejich hlášení užité hudby prakticky od všech předplatitelů z EU a následně vyplácet honoráře na měsíční bázi.

Výročí 105 let OSA a výzvy do budoucna

Rok 2024 byl rokem, kdy OSA, původním názvem Ochranné sdružení autorské, oslavil 105 let své existence. Naši předchůdci v čele s Karlem Hašlerem v roce 1919 založili OSA s ambicí vytvořit ekonomicky stabilní prostředí a pomáhat budovat hudební trh. Prostředí, kde skladatelé a textaři budou moci svobodně tvořit a OSA zajistí, aby obdrželi spravedlivou odměnu od těch, kteří hudbu poslouchají a používají ke svému podnikání.

Tento úspěch by nebyl bez neutuchající touhy skladatelů a textařů komponovat a psát texty, které nám přinášejí jedinečné emoce. Ať již v momentech, kdy jsme veselí či smutní. Emoce, které umocňují náš prožitek ze sledování filmů a seriálů, pro které si chodíme na koncerty nebo když posloucháme oblíbené písničky a skladby s pocitem, že je autor napsal přímo pro nás. Zkrátka emoce je vlastnost lidských bytostí a nezbytným kořením kvalitní autorské tvorby, do které se umělá inteligence nemůže vcítit.

Debata o umělé inteligenci by měla dostat jiný rozměr. V ní by nemělo jít jen o práva, v našem případě autorská práva. Autorské právo je občas jako Jára Cimrman, nikdo ho nikdy neviděl, a přitom je všudypřítomné v podobě patentů nebo umění. Jde o naši kulturu a národní lidskou identitu. Tvorba má svoji hodnotu, protože je to řemeslo jako jakékoliv jiné. Jde o práci. Jde o to, zda věříme, že lidská tvořivost má stále význam, a zda jsme ochotni ji bránit. Bude kreativita něčím, co lidé rozvíjejí například vzděláním, nebo jen něčím, co zadáte formou promptu?

Je však potřeba lidem připomínat, proč je lidská tvořivost důležitá. Proč se učit hrát na hudební nástroj, kreslit rukou nebo psát písně není jen sentimentální, ale zásadní pro rozvoj lidského mozku a osobnosti člověka. A opačně, neustálé koukání do displaye a sledování sociálních sítí oslabují vědění člověka a jeho schopnost chápat problematiku v souvislostech.

Lidská tvůrčí činnost čerpá inspiraci z minulosti, na kterou pohlížíme optikou dnešní doby. Jenže společnosti zabývající se generativní umělou inteligencí chtějí tvorbu vlastnit, nikoho se nechtějí ptát na svolení, nikomu nechtějí platit a současně odmítají právo autora a umělce říct ne. Snaží se nově definovat vlastnictví industrializací lidského bažení po určité formě plagiátorství. Takové choutky lze spatřovat ve snaze o zaměnitelnost či nahraditelnost s původní autorskou tvorbou. Co víc, tato zesilující tendence vede k riziku ztráty spojení původního autora s jeho dílem. Vidíme to dnes a denně, kdy se velmi často opomíjí uvádění skladatelů či autorů textové složky. Narušování spojení autor – jeho dílo zákonitě vede k prohlubování devalvace tvůrčí činnosti a v konečném výsledku ke snižování respektu k autorskému právu.

Jsem pozitivista a vždy se snažím hledat kladné stránky. Bude potřeba ruku v ruce vytvořit funkční právní rámec, který ukotví férový nárok na kompenzaci pro autory a umělce za již natrénovaná data na jejich úspěšné tvorbě a kariéře, na které umělá inteligence významně vydělává. Jsem přesvědčený, že nové technologie mohou fungovat v symbióze s lidskou kreativitou a emocemi. Mohou nabídnout ještě barvitější svět a nový rozměr autorské hudební tvorby.

My v OSA se snažíme tyto nové technologie integrovat do našich procesů a informačního systému, abychom byli připraveni nabídnout skladatelům, textařům a hudebním nakladatelům moderní služby poplatné 21. století.