Tisková zpráva, 26. 1. 2012
Tvořit je těžší než bořit
"Každý touží mít svých několik minut slávy. Někdo tím, že tvoří, a
jiní tím, že boří. Jsme o to více pyšní na to, že jsme na straně
těch, kteří tvoří. Možná i proto se nemusíme schovávat. Současně se
omlouváme autorům a veřejnosti za občasnou nedostupnost našich
stránek, způsobenou elektronickým útokem, vůči kterému se není
možné účinně bránit.
Děkujeme za projevy solidarity, které nás velice těší."
Public
OSA - Ochranný svaz autorský, o. s.
(partner hudebních autorů od roku 1919)
Roman Strejček
předseda představenstva
Výsledky Výročních ceny OSA za rok 2010
Praha 9. června 2011, hudební klub SaSaZu
OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. již pošesté ocenil nejúspěšnější skladatele, textaře, nakladatele a pořadatele. Celý večer byl laděn do filmové a televizní melodie, jejíž interpretaci si vzal na starosti Varhan Orchestrovič Bauer a jeho Okamžitý filmový orchestr (OFO). Jako zpěváci vystoupili Zuzana Norisová, David Uličník a Petr Wajsar. Zazněly např. skladby a melodie z těchto filmů a televizních seriálů: James Bond, Kolja, Fantomas, Návštěvníci, Cirkus Humberto, Tajemný hrad v Karpatech, Krkonošské pohádky a další. Zazněla i samotná melodie Večerníčku, jako vzpomínka na nedávno zesnulého skladatele a jejího autora Ladislava Simona.
Nejúspěšnější mladý autor populární hudby získal šek na 50.000 Kč. Došlo také k vyhlášení soutěže Český YouTube fest, na které se OSA podílel. Vítězem se stala skupina Flattus. Do Zlatého fondu vstoupil skladatel Luboš Fišer a Zlatá cena OSA byla udělena Jiřímu Suchému. Dále mezi oceněnými a předávajícími vystoupili např.: Kryštof Michal, Jan P. Muchow, Karel Gott, Eva Urbanová, Xindl X a další. Moderátorkou večera byla Lenny Trčková. Předávání cen se konalo pod záštitou starostky Prahy 6 Ing. Marií Kousalíkovou.
Partneři: Český YouTube fest, Expres rádio, rádio Classic, iReport.cz, TV Óčko
Populární skladba roku
Láska v Housce
Autor: Xindl X
Vážná skladba roku
Song for David
Autor: Štepán Rak
Nejúspěšnější skladatel populární
hudby
Richard Krajčo
Nejúspěšnější textař
Milan Špalek
Nejúspěšnější skladatel vážné hudby
Štěpán rak
Nejúspěšnější nakladatel
A-Tempo Verlag s.r.o.
Nejúspěšnější hudební dílo v zahraničí
Cries of Innocence
Autor: Ivan Doležálek
Český YouTube fest
Flattus
Koncert/turné roku
Karel Gott a Eva Urbanová - turné
Pořadatel:Jaroslava Herzerů
Nejúspěšnější mladý autor populární hudby
Tomáš Klus
Zlatý fond OSA
Luboš Fišer
Zlatá cena OSA
Jiří Suchý
Tisková zpráva OSA 30. 5. 2011
Doba trvání autorských práv
V posledních několika dnech proběhlo médii, několik zkreslených a nepravdivých zpráv ohledně doby trvání práv výkonných umělců a výrobců záznamů a autorských práv k hudebním dílům. Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR podpořil návrh novely směrnice č. 2006/116/ES. Tento návrh pojednává mj. o prodloužení délky trvání práv výkonných umělců a výrobců zvukových nahrávek z 50-ti na 70 let. K dané problematice se v Evropské Unii (dále jen "EU") nevyjádřily ještě tři státy, mezi nimiž je i ČR. Senát ČR se vyjádřil záporně. Ministerstvo kultury podpořilo tento návrh. Asi největší prostor tomuto tématu věnovala televize Nova, v jejíchž Televizních novinách odvysílaných dne 22. 5. 2011 proběhla reportáž, která obsahovala několik mylných informací.
Citujeme:
"S písněmi, kterým je nyní přes 50 let, lze volně nakládat. Může je kdokoliv vydat, nazpívat nebo použít v reklamě"
Není tomu tak. Práva výkonných umělců a výrobců záznamů sice trvají 50 let od výkonu, resp. od pořízení záznamu, ale autorská práva trvají 70 let od smrti autora. To znamená, že i přes fakt, že po padesáti letech zanikají práva výkonných umělců a výrobců záznamů, autorská práva trvají dál a uživatelé jsou povinni díla užívat pouze s jejich souhlasem ještě 70 let po smrti autora (nikoliv od vytvoření díla).
"Záměr Ministerstva kultury prodloužit autorská práva u hudebních nahrávek z 50-ti na 70 let."
Nejedná se o záměr, ale o pozici Ministerstva kultury k návrhu na změnu směrnice 2006/116/ES. Iniciativa ke změně pochází od Evropské komise. Rovněž se nejedná o autorská práva, ale práva výkonných umělců (tj. především hudebníků a zpěváků) a výrobců zvukových nahrávek.
Roman Strejček
předseda představenstva OSA
Tisková zpráva OSA 9. 12. 2010
Další rozsudek v kauze OSA vs. lázeňská zařízení ve prospěch autorů
Dne 8. 12. 2010 Krajský soud v Českých Budějovicích uznal oprávněné nároky autorů za umístění rozhlasových a televizních přijímačů na pokojích lázeňských zařízení.
Krajský soud současně uznal oprávněné nároky autorů i zpětně za období 2005 - květen 2008, kdy autorský zákon byl v rozporu s evropským právem.
Soud vyhověl v plném rozsahu co do důvodu vzniku pohledávek na vydání bezdůvodného obohacení i co do jejich výše. Námitku promlčení žalovaných stran neuznal ani zčásti.
Žalovány byly dvě firmy provozující lázně v Třeboni, a to společnosti Bertiny lázně Třeboň s.r.o. a Lázně Aurora s.r.o.
Jednání s mnohými z provozovatelů lázeňských zařízení o licencování provozování autorských děl prostřednictvím televizorů umístěných v pokojích, které slouží k ubytování hostů, byla bohužel neúspěšná. OSA nemohl akceptovat námitku provozovatelů, že v těchto pokojích je poskytována zdravotní péče a tedy že lázeňská zařízení nemají povinnost hradit autorské odměny. Své stanovisko OSA zdůvodňuje jednak tím, že na pokojích k poskytování zdravotní péče nedochází, a jednak tím, že i samotná výjimka zakotvená v § 23 autorského zákona odporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána, a právu EU.
Další rozsudek v této kauze padl dne 8. 12. 2010, kdy Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl ve prospěch OSA. Žalovány byly dvě firmy provozující lázně v Třeboni, a to společnosti Bertiny lázně Třeboň s.r.o. a Lázně Aurora s.r.o. Soudní rozhodnutí, kterým bylo vyhověno žalobě OSA o vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užití autorských děl veřejným provozováním jejich televizního vysílání na ubytovacích pokojích výše uvedených zařízení v období od 1.3.2007 do 31.12.2009 je zatím nepravomocné.
První žalobu OSA podal již v srpnu 2009, nyní eviduje 15 probíhajících soudních řízení. Žádné z nich zatím nebylo ukončeno pravomocně, ale dílčí úspěchy OSA již zaznamenal. Již dva soudy (Krajský soud v Plzni a Městský soud v Praze) se shodly v názoru, že na ubytovacích pokojích lázeňských zařízení není poskytována zdravotní péče. Konkrétně jde o hotely Paris v Mariánských Lázních a Aura Palace v Karlových Varech, které jsou registrovány jako zdravotnická zařízení. V obou soudních kauzách bylo prováděno rozsáhlé dokazování. Každý soud zkoumal dokumenty, vztahující se k registraci hotelu jako zdravotnického zařízení, provozní řád, daňové doklady apod.
Roman Strejček
předseda představenstva OSA
Tisková zpráva OSA 29. listopadu 2010
Spor OSA vs. provozovatelé lázeňských zařízení
1) Co je předmětem (podstatou) žaloby - jakou konkrétní platbu OSA po lázních požaduje? Na jakém základě tedy požadujete placení poplatků?
Primárně považujeme za důležité uvést, že řada lázeňských zařízení má s OSA uzavřenu řádnou licenční smlouvu za standardních podmínek, které aplikujeme v případě hotelových pokojů.
Provozovatelé lázní jsou ve stejné pozici jako hoteliéři. Jedná se o ubytovací zařízení. Dnes už téměř každý zákazník lázeňského zařízení si musí hradit pobyt sám. Na jakém principu by se měla lázeňská zařízení zvýhodňovat oproti hotelům? Hotely i lázně poskytují své klientele stejnou službu v podobě ubytovacího pokoje za cenu, odpovídající kvalitě služeb a komfortu ubytování. Léčebné procedury jsou jakousi přidanou hodnotou lázeňských zařízení, které si velké množství zákazníků lázeňského zařízení hradí samo v plné výši.
Dlouhodobě deklarujeme, stejně jako v případě hotelových pokojů, že omezování práv autorů osvobozováním určitých segmentů trhu od hrazení autorských odměn v rámci českého právního řádu, je v rozporu s mezinárodními smlouvami a evropským právem, kterými je Česká republika vázána, a které jsou právnímu řádu České republiky nadřazeny. Jedná se zejména o Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl a o právo Evropské unie - Směrnice 29/2001/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. Je důležité zmínit, že v zahraničí je zcela běžný výběr autorských odměn z lázeňských zařízení, ale i od nemocnic.
2) Kolik lázeňských společností žalujete a o jakou výši autorských odměn?
Pokud jde o podané žaloby, pak v současné době žalujeme 15 subjektů a celková výše autorských odměn představuje zhruba 6 milionů Kč. Žalobám předcházela jednání s asociací i samotnými subjekty, kde jsme se snažili argumenty, o které opíráme naše nároky, prezentovat. Lázeňská zařízení dokonce odmítaly uznat nároky za samoplátce, tj. za klientelu, která si hradí pobyt a léčebné procedury plně ze svých finančních prostředků. Oficiální prohlášení Svazu léčebných lázní (dále SLL) je tak v přímém rozporu s argumentací jednotlivých lázeňských zařízení. Ze strany SLL považujeme toto prohlášení za účelové zkreslování skutečnosti. Dále prohlášení SLL, že až 20 milionů korun ročně by z peněz zdravotního pojištění odplynulo z lázeňské péče na licenční poplatky za rozhlasové a televizní přijímače je nesmyslným psychologickým strašákem, kterým se SLL snaží ovlivnit veřejné mínění ve svůj prospěch.
3) Za co a kolik by lázně měly podle výkladu zákona lázně platit?
Za televizní a rozhlasové přijímače umístěné na pokojích lázeňských zařízení nebo ve společných prostorách.
4) Jak vysoká je aktuálně nárokovaná částka za 1 televizní přijímač na hotelovém pokoji v areálu lázní?
Autorská odměn za přístroj na pokoji je definována autorským zákonem a pro autorskou obec činí až polovinu koncesionářského poplatku.
5) Je možné, že autorské svazy budou autorský poplatek požadovat i od nemocničních zařízení?
Pokud jde o otázku výběru autorských odměn od zdravotnických zařízení (včetně nemocnic), i v daném případě se lze opřít o evropskou legislativu, kterou je Česká republika vázána. Pokud bychom byli okolnostmi nuceni k výběru autorských odměn od nemocničních zařízení, přistupovali bychom k takovému výběru velmi citlivě.
6) Za jaké nositele práv vybíráte autorské odměny od lázeňských zařízení?
OSA byl pověřen k výběru i kolektivními správci DILIA a OOA-S.
7) Co se s vybranými poplatky děje?
Velmi zjednodušeně lze říci, že vybrané autorské odměny se v případě OSA rozúčtovávají mezi nositele práv podle analogie. Vybrané autorské odměny za televizní přijímače se rozúčtovávají podle hlášení užité hudby od všech televizních vysílatelů, působících na území České republiky, kteří nám zasílají seznam užité hudby, včetně délky hudebních děl a počtu repríz za sledované období. Jedná se o hudbu v jednotlivých pořadech, soutěžích, seriálech, filmech či reklamních spotech. Obdobným způsobem se postupuje u výběru autorských odměn za rozhlasové přijímače, kdy se jako podklad použijí hlášení od rozhlasových vysílatelů. Autorské odměny se tak dostanou všem autorům, jejichž díla byla užita v rámci televizního nebo rozhlasového vysílání, dle zmíněného klíče, a to včetně zahraničních autorů. OSA prostřednictvím recipročních smluv se zahraničními partnerskými organizacemi celosvětově zastupuje více jak 1 milion autorů.
Roman Strejček
předseda představenstva OSA
Tisková zpráva
5. listopadu 2010, Praha
OSA tímto reaguje na článek uveřejněný v časopisu Computer s názvem "Zaražená OSA", ve kterém je množství nepřesných a zavádějících informací.
Odkazujeme na naši tiskovou zprávu - Rozhodnutí Evropského soudního dvora (dále jen ESD) ve věci náhradních odměn ze dne 26. 10. 2010 a doplňujeme:
Není pravda, že: "Pokud si chcete kopírovat hudbu, tak jedině doma, na osobním počítači, na vlastní vypalovačce a na disky, které jste si koupili pro sebe. Jakmile použijete cokoliv firemního, jde po vás OSA.", jak píše autor článku. Nepůjde po Vás OSA, ale Váš zaměstnavatel, neboť užíváte jeho majetek (firemní disky, vypalovačku, či firemní počítač apod.).
OSA zinkasuje náhradní odměnu za disky, vypalovačky a další zařízení, které užíváte ke své osobní potřebě, a to od firmy, která tyto nosiče nebo přístroje vyrobila, či dovezla do ČR. Jestliže je schopen dovozce nebo výrobce prokázat, že tyto přístroje a nosiče jsou určeny pouze pro potřeby firmy, která si na ně například zálohuje svá firemní data, náhradní odměny OSA neinkasuje. Tento postup, který OSA uplatňoval při výkonu kolektivní správy, je v souladu s rozhodnutím ESD a bude dále uplatňován, pokud nedojde ke změně české legislativy.
Z toho pohledu je naprosto neopodstatněná úvaha autora článku o zpětném vymáhání peněz. Srovnávat záležitost s kauzou tzv. hotelových pokojů je zcela zavádějící, neboť v této kauze šlo o to, že jedno z ustanovení českého autorského zákona bylo ve zřejmém rozporu s mezinárodními smlouvami a evropským právem. Naopak úprava výběru odměn za dovoz nebo výrobu nenahraných nosičů a přístrojů kompenzujících autorům možnost volného užití děl pro osobní potřebu v českém autorském zákoně odpovídá evropskému právu.
Roman Strejček
předseda představenstva OSA
Finský soud přiznal nárok kolektivního správce na autorské náhradní odměny při dovozu kopírovacích přístrojů z Estonska.
Podle rozsudku finského soudu v Helsinkách ze dne 29. října 2010, estonská společnost Arctecho OÜ zanedbala zákonnou povinnost uhradit na účet kolektivně zastupovaných nositelů práv tzv. náhradní odměny, když prostřednictvím svého internetového obchodu prodávala a do Finska i dovážela přístroje způsobilé pořizovat rozmnoženiny chráněných autorských děl pro soukromou potřebu finských spotřebitelů.
Pro toto porušení svých zákonných povinností, spravedlivě kompenzovat nositele práv za dovoz kopírovacích přístrojů, byla estonskému dovozci finským soudem uložená povinnost, zaplatit na účet finského kolektivního správce TEOSTO ušlé odměny z dovezených přístrojů, které ostatní prodejci a dovozci řádně kolektivně zastupovaným nositelům práv na spravedlivou odměnu hradí.
Výlučné právo autorů a jiných nositelů práva na náhradní odměnu, odškodňující je za zákonem přiznané volné užití jejich děl pro osobní potřebu uživateli, je podobně jako v jiných zemích, i ve Finsku upraveno v autorském zákoně a v prováděcích předpisech ministerstva pro vzdělávání a kulturu.
Stejně jako v ČR, i ve Finsku je kompetencí vlády, prostřednictvím příslušného ministerstva dohlížejícího na výkon kolektivní správy, stanovit rozsah a způsob výkonu práva na spravedlivou odměnu za soukromé užití děl pro osobní potřebu, jako i výši odměn pro jednotlivé přístroje či nosiče, způsobilé zaznamenávat, rozmnožovat anebo napodobovat chráněná autorská díla.
Takto pro celou tvůrčí obec inkasované náhradní odměny, TEOSTO na základě pověření ministerstva rozdělí v podobě autorských honorářů jednotlivým zastupovaným tvůrcům a dalším nositelům práv, při vyčlenění části těchto příjmů i na obecně prospěšné účely podpory a rozvoje hudebního, audiovizuálního a kinematografického průmyslu.
Tisková zpráva,
4. listopadu 2010, Praha
OSA tímto reaguje na článek z mediálního serveru aktuálně.cz s názvem "Živnostníci, těšte se, ubyde papírů a zlevní televize" konkrétně na odstavec: "Levnější televize a kopírky".
V článku je mimo jiného uvedena zpráva o záměru Ministerstva průmyslu a obchodu zrušit povinnost hradit autorské odměny za provozování hudby v kadeřnictvích. Pokud by šlo o skutečný záměr, předně věříme, že budou zástupci nositelů práv přizváni ke konzultaci takového kroku.
V dané souvislosti je nezbytné upozornit na skutečnost, že by takové opatření odporovalo mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána, a které jsou nadřazeny právnímu řádu České republiky. Jedná se zejména o Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl a o právo Evropské unie - Směrnice 29/2001/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Roman Strejček
předseda představenstva OSA
Tisková zpráva - rozhodnutí ESD ve věci náhradních odměn
Před několika dny vydal Evropský soudní dvůr rozhodnutí ve věci náhradních odměn v souvislosti s rozmnožováním pro osobní potřebu (spor SGAE vs.Padawan). Rozsudek ESD potvrzuje oprávněné nároky nositelů práv definované autorským zákonem. Rozhodně nelze rozsudek interpretovat jako zpochybnění oprávněných nároků, jak se v médiích občas prezentuje.
ESD v rozhodnutí konstatoval nutnost přiměřené rovnováhy mezi majetkovou újmou způsobenou autorům chráněných děl v důsledku volného užití a výší spravedlivé náhradní odměny.
Soudní dvůr se ve sporu také zabýval otázkou, kdy nosiče a přístroje určené k rozmnožování nejsou prodávány za účelem rozmnožování autorsky chráněných děl. V tomto smyslu soud konstatoval existenci dvou základních podmínek pro osvobození od placení náhradních odměn. Nosiče a přístroje nesmí být určeny pro soukromé užití a zjevně a výhradně musí sloužit jinému účelu než možnosti rozmnožování autorsky chráněných děl pro osobní potřebu.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora je v intencích dosavadní praxe OSA, který při výběru náhradních odměn na území České republiky zohledňuje účel užití nosičů a přístrojů, které jsou hlášeny dovozci a výrobci, a to přesně za výše uvedených podmínek.
V dané souvislosti se objevily informace, které klamaly veřejnost ohledně odměn následně vyplacených autorům. Pokud jde o OSA, je uplatňována režie ve výši 8%. Zbývající část je rozúčtována hudebním autorům dle pravidel stanovených rozúčtovacím řádem OSA.
Je důležité podotknout, že náhradní odměny inkasované OSA nejsou určeny pouze hudebním autorům. Část těchto odměn je následně přeposílána dalším kolektivním správcům (např. DILIA a OOA-S). Intergram si za své nositele práv náhradní odměny vybírá sám.
Roman Strejček
předseda představenstva OSA
Tisková zpráva,
12. října 2010, Praha
Polovzdělanost nebo demagogie "pirátů"?
Dne 1. října 2010 OSA odstartoval kampaň pod názvem "Platit za
hudbu se vyplatí", která si klade za cíl nejen oslovit uživatelskou
veřejnost, která dosud užívá hudební díla našich autorů bez
licenčního oprávnění. Chceme touto kampaní nastartovat osvětu o
duševním vlastnictví a autorském právu.
Zejména pak věcnými a nezpochybnitelnými argumenty chceme sebrat
vítr z plachet pirátské lodi "demagogických křiklounů", plujících
českými vodami pod názvem Česká pirátská strana, kteří v honbě za
hlasy voličů jsou schopni vymýšlet různé spiklenecké teorie. Těm
křiklounům, u kterých člověka se základní znalostí problematiky,
zaráží polovzdělanost a neznalost současného autorského zákona.
Přitom svůj volební program, mimo jiného, staví na kritice
autorského zákona. Rádi se pouští do kritiky připravované novely
autorského zákona, kdy kritizují údajné navrhované změny ze strany
OSA, které však současný autorský zákon již paradoxně obsahuje.
Exemplárním příkladem za všechny je kritika údajného zavedení
povinnosti hlásit hudební produkce předem a spojování OSA s
pořizováním papírových kopií či snad s náhradními odměnami z
kopírek a tiskáren.
Pominu-li skutečnosti, že povinnost hlásit hudební produkci vyplývá
ze samé podstaty užití díla, které mi nenáleží, a které nechci
ukrást, tato povinnost je již léta ukotvena v autorském zákoně.
Konkrétně je tato povinnost ukotvena v §100 odst. 5 zákona č.
121/2000 Sb. (Autorský zákon), který ukládá provozovateli povinnost
oznámit příslušnému kolektivnímu správci nejpozději 10 dnů před
konáním produkce program produkce s uvedením jmen autorů a názvů
děl, která mají být provozována.
Ovšem proč je OSA spojován s tiskovými rozmnoženinami mi zůstává
utajeno. OSA zastupuje výhradně autory hudebních děl, tj.
skladatele a textaře. Z tiskových rozmnoženin, ani z náhradních
odměn z tiskáren a kopírek, OSA nedostává vůbec nic.
Říká se, neznalost zákona neomlouvá. Kladu si však otázku, zda se
jedná o předstíranou či přirozenou hloupost? Usilují snad "piráti"
o kulturní revoluci v duchu Leninova hesla "umění patří lidem"?
Roman Strejček
předseda představenstva OSA
Tisková zpráva,
1. října 2010, Praha
Platit za hudbu se vyplatí
Ochranný svaz autorský (OSA) jde vstříc uživatelům hudebních děl. Živnostníkům, kteří dosud nemají uzavřenu licenční smlouvu s OSA a učiní tak ještě do konce letošního roku, poskytne zvýhodněné podmínky na následujících 12 měsíců, jako stávajícím zákazníkům.
1. října 2010 OSA spouští kampaň "Platit za hudbu se vyplatí". Akce je zaměřena zejména na provozovatele restaurací, barů a provozovny obchodů a služeb. Právě zde hudba pracuje jako silný a hojně využívaný marketingový nástroj. Živnostníci, kteří dosud neuzavřeli s OSA licenční smlouvu, obdrží informační balíček.
Provozovatel, který uzavře licenční smlouvu až po kontaktování regionálním zástupcem OSA, zaplatí až o 50% více. Například namísto 3 108,- Kč bez DPH za jeden televizní přijímač za rok zaplatí o 1 560,- Kč více.
Zároveň OSA připravuje posílení terénních pracovníků o brigádníky. Cílem je nejen kontaktování nových provozovatelů, ale i zjištění skutečného stavu přístrojů na provozovnách. V případě zjištění odlišností, bude provozovatel vyzván ke zjednání nápravy. Nedojde-li ke zjednání nápravy, hrozí takovému provozovateli postih za "bezdůvodné obohacení" podle § 40 odst. 4 autorského zákona č. 121/2000 Sb., do výše dvojnásobku obvyklé autorské odměny. Provozovna tohoto provozovatele bude pravidelně monitorována a poté dojde k vyčíslení bezdůvodného obohacení za několik měsíců zpětně.
Cílem kampaně "Platit za hudbu se vyplatí" je především zvýšení povědomí mezi uživateli o úloze hudby v podnikání, autorském právu a postavení OSA.
OSA - Ochranný svaz autorský byl založen v roce 1919. Jedním ze spoluzakladatelů byl Karel Hašler a jedním z prvních ředitelů OSA byl syn Antonína Dvořáka.
V současné době je občanským sdružením zastupujícím více než 6.500 domácích a více než 1.000.000 zahraničních nositelů autorských práv (skladatelů, textařů, nakladatelů - nezaměňovat s vydavateli cd a dvd nosičů).
Posláním OSA je správa autorských majetkových práv zastupovaných a členů.
Je důležitým mostem mezi autory a uživateli jejich děl. Autorům poskytuje služby spojené s výběrem a následným rozúčtováním autorských odměn, včetně zpracování dat od uživatelů a právních služeb. Uživatelům usnadňuje přístup k legálnímu užití hudby všech žánrů z celého světa.
 |
 |