Umělá inteligence může do roku 2030 snížit příjmy z hudby až o 28 %
V oblasti hudebního průmyslu dochází k zásadním změnám, které jsou poháněny technologickým pokrokem, zejména v oblasti umělé inteligence (AI). Nedávná studie vypracovaná organizacemi KODA (dánská obdoba OSA) a IFPI (Mezinárodní federace hudebního průmyslu) se zaměřuje na to, jak by AI mohla ovlivnit dánský hudební trh, pokud nedojde k potřebné regulaci. Studie, která navazuje na předchozí výzkumy autorských organizací GEMA (Německo) / SACEM (Francie) a CISAC, odhaluje možné scénáře vývoje tohoto odvětví do roku 2030.
Text: Šárka Jančíková, foto: Unsplash, bandlab
Klíčové závěry studie
- Rozdělení typů AI hudby
Studie se věnuje výhradně ekonomickým dopadům hudby, která je kompletně generována umělou inteligencí (fully AI-generated). Tato hudba se liší od tvorby, kde umělci využívají AI jako pomocný nástroj (AI-assisted). Plně generovaná hudba, často trénovaná na datech chráněných autorským právem bez souhlasu a kompenzace, vytváří nerovné konkurenční prostředí.
- Ekonomické projekce
Analýza představuje dva scénáře budoucího vývoje příjmů z nahrané hudby:
- Bez vlivu AI: Očekává se přirozený růst příjmů z 853 milionů EUR v roce 2024 na 966 milionů EUR v roce 2030.
- S vlivem AI: Příjmy by mohly klesnout na přibližně 695 milionů EUR v roce 2030, což by znamenalo ztrátu 28 % potenciálních příjmů.
- Riziko pro Dánsko
Dánský trh je obzvláště ohrožen kvůli jeho vysoké závislosti na digitálních příjmech, které tvořily 72 % celkových příjmů v roce 2024 s očekávaným růstem na 76 % do roku 2030. Na digitálních platformách může AI hudba snadno nahradit lidskou tvorbu, například v playlistů pro určitou náladu nebo v obsahu pro sociální média.
- Metodika a míra kanibalizace
Studie se zabývá tím, jak velký podíl příjmů může být nahrazen AI generovanou hudbou, tzv. míra kanibalizace. Pro rok 2030 jsou odhady následující:
- Digitální kanály: 30 %
- TV a Rádio: 22 %
- Hudba na pozadí (obchody, restaurace): 21 %
- CD a Video: 21 %
- Celková míra pro Dánsko činí 28 %, což je více než v jiných zemích, kde se pohybuje mezi 23–27 %.
- Volání po politické akci
Organizace KODA a IFPI nepožadují zastavení vývoje AI, ale vyzývají k zavedení jasných pravidel pro její zodpovědný rozvoj. Klíčovými požadavky jsou transparentnost ohledně dat, na kterých jsou modely AI trénovány, a povinnost získat souhlas od držitelů práv a kompenzovat je spravedlivě.
Studie od KODA a IFPI přináší důležité impulsy pro diskusi o budoucnosti hudebního průmyslu v kontextu rostoucího vlivu umělé inteligence. Regulace a politická akce budou klíčové pro zajištění rovnováhy mezi technologickým pokrokem a ochranou práv umělců a tradiční hudební tvorby.